Jupiter
Jupiter je monstrózní planetou naší sluneční soustavy,výstižně pojmenovanou po vládci bohů v římské mytologii.Z hlediska objemu a hmoty je větší než všechny ostatní planety dohromady,je pestrobarevným gigantem ukrývající se hned za pásem asteroidů u vstupu do vnější sluneční soustavy.Je velkým a rychle rotujícím světem - otáčí se vlastně tak rychle,že se na rovníku
znatelně vzdouvá.V důsledku toho je průměr rovníku - 143,000 km [89,000 mil] - o 7% větší než při vertikálním měření.Nejnápadnějšími rysy planety jsou barevná pásma mračen,která Jupiter obklopují a pohybují se souběžně s rovníkem.Světlejší pásma jsou známá jako zóny a tmavší se nazývají pásy - názvy,které pocházejí z teorie,že světlejší materiál byl spodní atmosférou s tmavými mračny na povrchu.Barevná mračna mají původ v různých sloučeninách,které se koncentrují na rozličných úrovních Jupiterovo atmosféry.U světlejších mračen nacházejících s v zónách se převládají krystaly amoniaku,jež se koncentrují za nižších teplot než hydrogensulfid amonný vytvářející pásy.Jelikož teplota v atmosféře ve větších výškách klesá,jsou zónová mračna světlejší než ta,pozorovaná v pásech.Samotné pásy a zóny jsou tvořeny oblastmi vysokého a nízkého tlaku v Jupiterovo atmosféře,tam kde je větší tlak,jsou světlobarevná mračna ve výšce vytlačena a objeví se tmavší mračna pod nimi.Jupiterovo rychlé desetihodinové otáčení vytváří účinné síly Coriolis - podobné těm, jež pohání převládající větry na Zemi - které zahalují oblasti vysokého a nízkého tlaku na planetě.V tomto modelu chybí pouze jeden prvek:převládající látky ve všech těchto vrstvách mračen jsou bezbarvé,proto musí barvy mračen pocházet z jiných složek,které se náhodně slučují s různými vrstvami.Jelikož se různé roviny atmosféry otáčejí odlišnou rychlosti, pohybují se pásy a zóny vůči sobě opačným směrem.Podél hranic mezi pásy se často objevují složité a nádherné vzorce mračen nazývané girlandy;pohyb v atmosféře pak může vyvolat i obrovské bouře.Great Red Spot [GRS] je nejznámější ze všech bouří na Jupiteru.Tento obrovský povětrnostní systém je s přestávkami pozorován již několik století,pravděpodobně již od dob vzniku teleskopu na počátku 17.století.Je proměnlivý co do velikosti a síly,ale pozoruhodně vytrvalý.Obrovská oblast nízkého tlaku dominující nad okolními pásy zónami mračen je zasazena do atmosféry planety a umožňuje,aby různé látky vytryskly z jejího nitra a svou koncentrací vytvořily mračna zbarvená od smetanově růžové po ostře červenou.Jako plynný obr nemá Jupiter pod svými mračny skrytý žádný pevný svět Horní vrstvy,kde probíhá veškerá aktivita mračen,jsou nicméně často nazývány jeho atmosférou.Barevné složky tvořící mračna jsou pouze malou částí celkového objemu,této oblasti a celé planetě dominuje vodík,nejjednodušší a nejlehčí prvek.Ve vyšší atmosféře,kde je teplota nízká,existuje vodík ve své molekulární formě:dva sloučené atomy.Pod spodní částí mračen předpokládá se, že asi 80 km [50mil] pod viditelným povrchem,se nachází vrstva čistého vodíkového plynu.Ve větší hloubce planety se však teplota a tlak zvyšují,vodík je zde zhuštěn na kapalinu,takže asi 7,000 km [4,350mil] níže ustupuje plyn vodíkovému oceánu.Ještě dále,v hloubce asi 14,000 km [8,700mil],se teplota zvyšuje na takovou míru, že vodíkové molekuly již nejsou stabilní,rozpadají se na samostatné atomy a vytvářejí elektricky vodivý oceán ,,kapalného kovového vodíku".V úplném středu planety se pravděpodobně skrývá jádro velikosti Země z pevné horniny a ledu.
Nemoc
(Admin, 5. 8. 2022 10:00)